Pivo litovelský

Seš zbabělej (Richter)


Procházíš hotel, a nechceš znát tu špínu
Holky jsou hezký a hned tě ženou k vínu
Jedný jsi řek pojď se mnou k pokojnýmu
Bude to hned, já zaplatím ti tu špínu, jé

Máš špatný svědomí, a pořád jenom váháš
Nestojí ti to za to, je to jen falešný zlato
Odcházíš ven, vzal jsi teď všechno zpátky
Nevidíš jen, co je tu falešný lásky

Seš zbabělej, za prachy koupit lásku
Seš zbabělej, óó óó óó
Seš zbabělej, za prachy koupit lásku
Seš zbabělej, óó óó óó

Seš zbabělej...

Vožrala (Zedník)


Čas utíká, ty jenom zpátky se podíváš
Ztracený mládí je to tam co z života máš
Teď čumíš sám a kámošů už máš jen pár
Od bohů získal jsi snad jeden jedinej dar

Vždyť sakra víš, že když to nikdy nezkusíš
Teď šanci máš, vždyť to znáš, přestat musíš

Co protíná tvý plány, když se probouzíš
Zem zasněná, svou Moravou se procházíš
Když ráno kocovinu pívem zaháníš
Cos za včerejšek prochlastal už nevrátíš

Vždyť nejsi sám, a holku kterou máš teď rád
Snad neztratíš, nevěří, že seš to sám

Jenže jó, lidi, já pivo rád, hned alkohol mi sílu dává
S pívem se přestanu bát, a všem se budu smát
Alkohol, alkohol, ten sílu má, když ho vidím tak mě láká
Alkohol, alkohol, zase mě má, tak jak se bránit mám
Alkohol, alkohol, ten sílu má, když ho vidím tak mě láká
Alkohol, alkohol, zase mě má, tak jak se bránit mám

Až najednou ti duše, záhy odpoví, že starej seš a každej vůl už tohle ví
Tak začni žít, a najdi v sobě s odvahou, tu lásku, kterou cítíš, dávno bláznivou

Tý holky přízeň však si nezasloužíš mít, nech srdce svý, ono snad ti napoví

Jenže jó, lidi, já pivo rád, hned alkohol mi sílu dává
S pívem se přestanu bát, a všem se budu smát
Alkohol, alkohol, ten sílu má, když ho vidím tak mě láká
Alkohol, alkohol, zase mě má, tak jak se bránit mám
Alkohol, alkohol, ten sílu má, když ho vidím tak mě láká
Alkohol, alkohol, zase mě má, tak jak se bránit mám

Rač budu pít (Richter)


Byli jsme velká parta, hlavní slovo jsi měl
Vždycky jsi něco říkal, každej hned s tebou šel
Šeptal jsi do mě pořád, že prachy budem mít
Zůstanem na vojně dál, s holkama budem žít

A já jsem pořád chlastal, chtěl jsem svobodou žít
Nesnesl jsem rozkazů, od hlav těch nejvyšších

Já to už kámo balím, rač pivo budu pít
Místo tvý zbraně v rukou, velký pivo chci mít

Jó, to jsem já, rač budu pít
Já už ti dávno říkal, že zabít neumím

Ďábel (Přibyl)


Tvoje oči jsou jak chrpy, a tvé tváře jsou plást medu
A tvým slzám nikdy nedovedu pranic odepřít
Jako dech jsou tvoje víčka, a jsi z porcelánu celá
Jsi jak vážka, která snad by měla v bezvětří jen žít

Jméno tvé je Ďábel, jméno tvé je Ďábel, kam vstoupíš, tam všechno jenom promění se v troud
Jméno tvé je Ďábel, jméno tvé je Ďábel, a já mám sto chutí zas ti podlehnout

Ve tvých očích sídlí něha, a tvůj hlas je jako vánek
Tvoje rty neznalé radovánek, jsou jak z růže květ
Jsi tak nevýslovně utlá, jako stéblo luční trávy
A tvá krása je péro paví, jako ptačí let

Jméno tvé je Ďábel, jméno tvé je Ďábel, láska tvá je ztracená, a není cesty zpět
Jméno tvé je Ďábel, jméno tvé je Ďábel, a já upsal se ti na sto tisíc let

Jméno tvé...

Sny (Richter)


Tak půjdem dál, a nebudem lhát, snad jen se smát, ležet a spát
Víš co říct, o pár slov víc, nebudeš chtít zas odejít
Pozděj', pak, by nám ujel vlak, život stál ten jeden den snad
Tak utíkej, vždyť máš co říct, nebudem stát, až nebude nic

Lásko víš, o čem sníš, já nebudu říkat, a ty o tom víš
Lásko víš, o čem sníš

Život pak stál, bylo to krásný, co jsi dřív promarnil teď už máš zpátky
Teď víš co říct, o pár slov víc, už nečekej, a neříkej nic

Lásko víš, o čem sníš, já nebudu říkat, a ty o tom víš
Lásko víš, o čem sníš, já nebudu říkat, a ty o tom víš

Cesta rájem (Zedník)


Procházím se klidným rájem, kde každej moh' by bejt
Jako růže chvíli mám jen jednu šanci prej
Cítím, dýchám, všechno vnímám, sám vím poprvý
Že se stávám jednou snad, kouskem duše tvý

Kolem nás snad tisíc vůní, bloudím v nesnázích
Jak ti říct, že osud chvíli, k nám se obrací
K dotekům tvým já ti říkám, sám jdu poprvý
Že se můžu chvíli stát kouskem duše tvý

Jó, jdu rájem, tak mi ruku dej
Jó, jdu rájem, chvíli mě poslouchej
Ztrácíš zájem, dej mi chvíli, dej
Sám vždy mám jen svůj den tíživej
A tak dál se ptám, jestli mě ráda máš

Procházím se klidným rájem, kde každej by moh' bejt
Chvíli, ještě doufám sám jen, úsměv ledovej
Teď tu sedím, smutně koukám na víno rozlitý
Nedáváš mi šanci říct, že jsem tě chtěl mít

Kolik znám těch marnejch frází, najednou teď vím
Že se ke mě holka žádná dávno nehodí
Cítím, dýchám, bolest vnímám, sám vím poprvý
Že jsem se moh' jednou stát kouskem duše tvý

Jó, jdu rájem, tak mi ruku dej
Jó, jdu rájem, chvíli mě poslouchej
Ztrácíš zájem, dej mi chvíli, dej
Sám vždy mám jen svůj den tíživej

Pivo litovelský (Richter)


(Ty vole, Jardo, tvoje stará se blíží. Jardo, co tady zas děláš s těma svejma  kamarádama. Co bych tady dělal, no přece chlastáme pivo litovelský.)


Po práci ubohý jsme nasraný na svět, jsme všichni nervózní a máme pořád na spěch
Proto se sbalíme v osm hodin večer, dojíme domácí chlebovej pecen, jé

Všude zmatek, a plno starostí, jo včera den byl dlouhej, mě to nebaví
Proto se sbalíme v osm hodin večer, dojíme domácí chlebovej pecen

Chlastáme, chlastáme pivo litovelský, chlastáme, chlastáme, dnes nám bude hezky
Chlastáme, chlastáme pivo litovelský, chlastáme, chlastáme, dnes nám bude hezky

Průhledná (Zedník)


Je průzračná, ta zem co leží v dáli, bez válek, bez zloby, to každýho je sen
Průhledná, a vábivá, čistá jak bílej den

Lidi jak my, se procházej po náměstí, jen mají jinej vzhled, jsou celý skleněný
Průhledný, a vábivý, nic je nezmění

Skleněný oči a skleněný lháři, skleněný oči na prosklený tváři
Ten svět pravidla svý má
Skleněnej vrch na skleněný stráni, skleněný nebe a skleněný brány
Pár hvězd a schůdných cest má
Průhledná, země průhledná, tam se neskrývá žádnej svár
Průhledná, země průhledná, tam se neschová ani král

Ten život skel, je taky jednou rozbitný, pár střepů zůstane, a zůstane jen žal
Průhledný, a vábivý, zůstanou však dál

Je průzračná, ta zem co leží v dáli, bez válek, bez zloby, to každýho je sen
Průhledná, a vábivá, čistá jak bílej den

Skleněný oči a skleněný lháři, skleněný oči na prosklený tváři
Ten svět pravidla svý má
Skleněnej vrch na skleněný stráni, skleněný nebe a skleněný brány
Pár hvězd a schůdných cest má
Průhledná, země průhledná, tam se neskrývá žádnej svár
Průhledná, země průhledná, tam se neschová ani král

Nepůjdu domů (Richter)


Já teď tu sedím, nevinně hledím, nechci domů jít
Pivo se lije, pořád se pije, chutná stále víc
Já teď domů nechci jít, já tady chci sváma být
Je už moc hodin, pořád jen chodím, hraju kulec, bdím, jé

Holka mě čeká, je taky pěkná, musím za ní jít
Hospodskej říká: "Ještě dej jedno, potom můžeš jít"
Já už za ní nepůjdu, dýchat na ni nebudu
Budu rač tady, pivo a jaký, s kamarády pít

Nepůjdu domů, nepůjdu domů byl bych doma bit
Nepůjdu domů, nepůjdu domů byl bych doma bit

Návraty (Richter)


Lásko odcházíš, bylas protkaná, falešnou láskou chceš odejít
Já nesnáším tvoje chování, s bolestí se s tebou loučím

Těch návratů, už bylo tolikrát, víc nesnází, než lásky v nás

Lásko odcházíš, bylas váhavá, pýcha zlá, falešná
Já nechci žít, bez tvýho já, byl život, je samé zklamání

Těch návratů, už bylo tolikrát, víc nesnází, než lásky v nás

Mávej (Zedník)


Den je osudný, není sám, sedí s partou svou, nevnímá
Holka vedle něj v očích slzy teď má

Papír na stole, jasná věc, ztrácí svobodu, žádnej hec
Proč se neschová, vím že nejde tam rád

Teď stojí ve vlaku a za oknem je sám
Co holka dělat má, sám sebe se ptám, vždyť v očích slzy má
Tak aspoň teď

Mávej tak seš tu s náma, mávej seš mezi náma, mávej a srdce tomu dávej
Mávej tak seš tu s náma, mávej vždyť nejsi sama, mávej a srdce tomu dávej

Teď musíš sílu mít a taky vůli pevnou, svý slzy v očích třít víru si nedát vzít
Máš svůj vztek, to věru máš

Vlak už odjíždí k cílům svým, a vněm kámoš co dobře ví,
Že se nevrátí jen tak za chvíli k nám

Civil končí už spadla klec, život cenu teď má vůbec
Každej vyzkouší jakou výdrž teď má

Už odjel ve vlaku a za oknem je sám
Co holka dělat má, sám sebe se ptá, vždyť v očích slzy má
Tak aspoň teď

Mávej tak seš tu s náma, mávej seš mezi náma, mávej a srdce tomu dávej
Mávej tak seš tu s náma, mávej vždyť nejsi sama, mávej a srdce tomu dávej

Pekelnice (Přibyl)


Ztrácím víru, tak kde hledat ji mám, jenom oheň a kouř tě připomíná
Vím, že dál už bez ní nemohu žít, skrývá se v temnotách a nevím jak k ní
Snad spí, snad svádí věřící, tak věz jsem stínem bloudícím

Oheň pálí, trpím pro krásu tvou, žárem zas omdlévám, prosím na kolenou
Vrať se zpátky s jinou nechci už být, prodám duši svou pak budu tě mít
Snad sníš, snad svádíš věřící, tak věz já jsem tvůj sloužící

Jsi dívka zlá, tvá moc pekelná, se mnou stále si hrá
A krása tvá je čáry prokletá, kdo ji spatří neodolá

Byl to ráj s tebou spát, kdo to poznal jak oheň vzplál
Tělo pálí jako sůl, čáry máry jinej je tvůj

Oheň pálí, trpím pro krásu tvou, žárem zas omdlévám, prosím na kolenou
Vrať se zpátky s jinou nechci už být, prodám duši svou pak budu tě mít
Snad sníš, snad svádíš veřící, tak věz já jsem tvůj sloužící

Byl to ráj s tebou spát, kdo to poznal jak oheň vzplál
Tělo pálí jako sůl, čáry máry jinej je tvůj

Ztrácím tvou lásku (Přibyl)


Ruku mi podej, budu ti číst, říkáš a svíráš duši mou
Jak se díváš, tak se zdá, líp tě zná jen Ďábel sám

Necháš stát mě dál a já cítím pohled tvůj, jak sličný zdám se být svým snům, bejbe
Necháš stát mě dál a já s hrůzou odříkám, že uvítám tvůj návrat sám

Snad se vrátím tam, kam vím, že možná patří osud můj
Teď však vnímám sílu tvou, přidáš mi svůj nebetyčný žár

Necháš stát mě dál a já cítím pohled tvůj, jak sličný zdám se být svým snům, bejbe
Necháš stát mě dál a já s hrůzou odříkám, že uvítám tvůj návrat sám

Když se ráno ohlížím už vím, že tě víc zas proklínám,
Vlepíš tvář svou, kam se dá, co s tím
Tak zastav ten můj pád

Necháš stát mě dál a já cítím pohled tvůj, jak sličný zdám se být svým snům, bejbe
Necháš stát mě dál a já s hrůzou odříkám, že uvítám tvůj návrat sám